Spoustou podivných náhod se zase jednou stalo něco nečekanýho. Člověka, kterýho jsme viděla dvakrát v životě a to s nim ještě skoro nemluvila, jsme včera souhrou náhod oslovila na ulici. A docela, k mému překvapení, jsme si dobře popovídali. Nikdy mě nenapadlo, že ho ještě někdy potkám. Naposledy, když jsme ho viděla, strčil mi do kapes kalhot flašky od piva a nepodíval se jestli tam jsou opravdu prázdné. Nebyli. A uplně naposledy jsme ho viděla, když po mém konstatování: "I. seš zvíře" mě a T. (který se ostatně smál tak, že nebyl schopen ničeho) zabouchl dveře před nosem ( u T. v bytě) ... někteří lidé vás dokážou okamžitě imponovat, už třeba jenom pohledem na život. Takovým jaký měl on.
sobota 22. prosince 2007
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Nečekaná setkání.. to je koření života..
Hlavně, když jsme z toho setkání mile překvapeni. :)
Okomentovat