O tom, jak jsme byli stanovat I.

No jo, trávit čas s kamarády je fajn věc. I když si někdy lezete na nervy, je to prostě fajn. V podstatě to je nejen zábavnej proces ale taky zkouška zodpovědnosti. Neustále se všichni navzájem hlídáte, plánujete, nacházíte kompromisy ... no a nebo si navzájem vyhrožujete fyzickou likvidací...
Naše stanování začalo u Alberta. Tam jsem zjistili že včerejší domlouvací schůzka byla naprosto k ničemu, jelikož jsme se stejně dohadovali o tom, co jsme nepromysleli. A že jsme nepromysleli skoro nic. Vedro bylo k padnutí. Některé lidi děsila moje podprsenka, která se mi houpala jako skalp na opasku. Jedno dítě se do ní omylem zamotalo. Sprintovali jsme na autobus, který jsme stihli silou vůle. Vedro bylo stále na padnutí. Autobus jel do pár minut vzdálené vesnice, kde má moje exspolužačka chatu okružní jízdou. Patrně se snažili navodit příjemnou atmosféru hned začátkem pobytu.
Když jsme se rozkoukali, postavili jsme stan a konečně si sedli. Hráli jsme spousty divných her včetně podivné UNO, při které J. nedával pozor a sváděl to na nás. Potom jsme si sedli k ohni, navečeřeli se otevřeli piva, vodku a sangrii a povídali si. Každý ví, že se pije s Mírou. A tohoto závazku jsme dostáli, Míra byl přítomen. Potom J. napadlo obvolávat kamarády, kteří na tom nebyli o nic líp než my. Byl přeci pátek. Tak rozhovor vypadal takto:
R: Ahoj, co děláš ?
F: Ahoj, hraju šipky
R: Hezký, no a jak se máš ?
F: Jo mám se dobře, ale už mě ten kulečník nebaví, co ty?.
R: Vždyť si řikal, že hraješ šipky...
F: Ale nene ...

Taky jsme se byli v noci koupat ve vzdáleném jezeře. Bylo to za tmy, nechtěli jsme raději vědět, jak voda ve skutečnosti vypadá. Ale jo byla to sranda. Spát jsme se toho dne dostali ve čtvrt na pět ráno. Spali jsme sotva do sedmi a já s Mírou jsem to později - po snídani znovu zabalili do rozpouštějícího se stanu ...

Opálení zdarma

Už nikdy nebudu zlá na F., i když si to za svoje řeči občas zaslouží. Nicméně za to nestojí ten jeho pohled. Vždyť každej sme nějakej, co bylo je už dost dlouho za náma. Ted už se aspon nechceme zabít, jakmile se vidíme - což je úspěch z jeho strany velkej, smích.
Ale Z. mi vyprávěl jednu směšnou věc, co se mu ted stala. Přišel do obchodu a viděl dvě hezký slečny jak si vybíraly nějaký tělový mlíko. Když přišel k nim, viděl na tom obalu hezkou opálenou slečnu, tak ho napadlo, že by ušetřil za solarko. Nakoupil si dokonce i do zásoby. Přišel domů a celej se napatlal. Za deset minut se s nepříjemným pálivým pocitem odebral do koupelny, že to ze sebe smyje. A celá pointa tkví v tom že: podíval se do vody a vidí - smyl ze sebe snad všechny chlupy, co na sobě měl. No depilační krém si klidně může splést i 30ti letej chlap, že jo. Smích.

welcome to home, bejbe

No, nikdy jsem si nemyslela že moje rodina bude normální ... a ted se to opravdu potvrdilo. Dělat nějaký závěry posledního týdne snad ani neni potřeba, stejně jsem doma tak trochu na tajno.

Děda: "No, sice jsme nic nenašli, ale ke cti nám slouží, že jsme se neztratili."

Dočetla jsem konečně knihu od Ivana Krause, takže jsem splnila první prázdninové předcevzetí. Taky jsem se úspěšně prokousala přes článek o Baracku Obamovi, který mi ze začátku dával docela zabrat, ale nakonec jsem (po 3. přečtení) pochopila ten jeho volební systém. No jo, bylo to už kolem jedenácté večer, takže mám alespon nějakou výmluvu na moje snížené logické vnímání. Takže bych poslední dny hodnotila jako úspěšné...

Hořkej acylpirín ...

Včera celý večer strávený na sodovce, tak nikdo nechápal. Ale mě bylo fajn. Takový svěží pocit, nebudit se ráno s kocovinkou.
"Znal jsem každou dýzu byl jsem tvrdej ale fér ... to bejvávaly časy, to jsem každou holku chňapZ
vyfoukaný vlasy, všech diskoték král, byl jsem rakeťák - rakeťák príma rakeťák" speciálně pro Honzu. Tak to jsme si nemohli nechat ujít a všichni na parket.
A nejhorší na tom je, že tam chodí většina přátel... takže ted budu za diskodívku. Smích. Řekla bych tomu pernej pátek...
Zrovna když je státní svátek, někam bych vyrazila. Mezi lidi, myslím ale že na ten večerní metalovej koncert či co to je nemám dostatek sil. Si prostě nevyberu...

Ten rádoby DJ měl fakt nádherný oči ....

už to bude, už to bude

...pomalu za mnou. První rok utekl jak voda, to je jasný a strašně ráda to všem řikám. Netřeba se však obraceti zpět: "co bylo už není, zítra se všechno změní" ... to sem teda zvědavá.
Jedeme na třídní výlet. Někteří by to nesprávně nazvali třídní chlastačkou. Ale ono je to vlastně v podstatě uplně fuk, jde o to s kým tam budu, že. Jen mě unavuje představa, že dneska večer se nevyspím ve svojí posteli.
Abych nezapomněla, je tu jeden pozdrav na přání: ZDRAVÍM TĚ, MILÝ OTTO ! :)
Jinak mé vyhlídky na prázdniny nejsou nijak moc růžové. Za 3 týdny, touhle dobou budu omdlývat nudou někde na chatě ( protože moji prarodiče vůbec nejsou tak moderní, jako ti Andie ) a budu se snažit zregenerovat síly.
Jinak máme dva nové přírustky do rodiny. Zde: A ten druhý, jelikož původní odešel už do věčných lovišť, tak přišel jeho nástupce. A musím podotknout, byla to láska na první pohled

Tak tedy zdar a sílu, najdeš v mase (jak říká drahý J.)

O chlapech, egoismu a Adéle feministce

Vyhrála jsem zase banán. Měla bych vyhrát dva, protože bych si je zasloužila. Vůbec nejsem sobecká. Ale prý už je pozdě. Prý mě nesnáší. Jeho problémy na mojí hlavu, že ? Kdybych se takhle ego-ego-egoisticky chovala ke všem, měla bych ted o rádoby problém míň. Tady je aspoň vidět, že chovat se správně neni vždycky správný. Smích.

Pokud máte chuť ptát se, a já vím že máte chuť - ptejte se. Já už dokonce vím, na co se chcete zeptat. A tady je má (vlastně odpověď patřící A., nicméně nebo spíše právě proto - mnoho úvah vyvolávající) odpověd: Chlap? Chlap je jedna velká a přebytečná věc v životě ženy. Ano. A další chytrá věta od A: Za tramvají a za klukem se nikdy nehoň. Za 10 minut je tu stejně další. (Všímáte si, jak je A. chytrá ? ...a taky trochu feministka.Smích )

Dneska večer se bude (a teď použiji výraz dnešních kůl náctiletých ) káááálit ! "Bude to kalba jak sviňa, naprosto nejvíc moc si to tam dáme". Převedno do mluvy nás ostatních - Přijedou mé spolužačka z OA a jdeme si sednout ke sklence Kolalokova nápoje (that means Mochito) , zdrbat všechny a všechno a dostat se na uplné dno dnoucí, na tu úroveň cool-piček, jimiž je naše město neprůstupně obsazeno. A víte co, užijeme si to !

Je to hardcore

Prázdniny už na mne mávají, mám je na dohled a to se na mojí psychice a fyzičnosti dost odráží. Prostě a jednoduše řečeno, zavřela jsem o tři týdny dřív, než bych měla.
Nikdy nedávejte na rady A., která tvrdí, že cítí v kostech, kterou ulicí máme jít. Ale byla sranda. Táhly jsme se směrem parku a potkaly šilhající existenci "Čau holky" *SMÍCH* ..."a nejhorší na tom je, že nevim na kterou z nás se díval." *ROFL*
Asi to bude počasím (neustále něco svádím na počasí) ale s nikym jsem už dlouho nevedla pořádný rozhovor o "něčem". I. se vrátil z Englandu, tak jsme se sešli. Šla jsem jako obvykle pozdě, ale I. taky, takže jsem přišla vlastně v čas. Moc zábavy s ním nebyla. Půl hodinu mluvil o tom, jestli pojedeme na výlet, a nechtěl změnit téma. Potom o tom, že jsem na něj zlá a ironická a že prý jenom na něho. Tak jsem si to kafe dopila jak nejrychleji to šlo, oznámila jsem že do sedmi musím být doma a těšila se až odejdem. Potom začal narážet na to že mě má rád, jinak než všichni moji kamarádi. Prý mnohem víc. Ale vzhledem k tomu, že z předchozí zkušenosti o výletě ("Já s tebou na výlet nepojedu" "Špatná odpověď. Tak kdyže pojedeme na ten výlet?") jsem bleskurychle vypátrala v paměti historky, které jsme zažila se svým rádoby přítelem a domů jsme se dostala ještě před sedmou. Nelžu, když si ti lidé vyloženě nezadělávaj na to, abych to udělala...

Život je krásnej :)

Někdy člověk dojde k vyjasnění naprostou náhodou. Asi by to mělo bejt jiný, jenže člověk si prostě to jakej má život nevybere. Tím jsem chtěla říct, že na tom, že "věci jsou jednoduchý, jen lidi je dělaj tak složitý" fakt něco bude.

Forrest Gump: "Víš, proč jsem tak dobrý kamarádi? Protože si vzájemně pomáháme"

Děkuju ti Adi

Květnová krize

Jsem nesnesitelná a moc dobře to vím. Tohle je dobrý nebrat jako moje stěžování si, spíš jako varování. Neni mi dobře, ve škole se na mě všechno valí a mám tendenci pokazit uplně všechno naco šáhnu. Navíc, aby toho nebylo málo, ozvalo se zranění z války. Tak to kecám, ale začalo mě bolet koleno ... na všechno/všechny kašlu a radši sem sama, protože sem protivná a zbytečně vyvolávám hádky. Zase mě to přejde, jen mějte trpělivost drazí přátelé. Prostě se mi nedaří ani setina z toho co by se alespon dařit mělo ... Ale jak řiká A. "Bude zase líp"

Utíká to..

Polovina května je tu :)
Vyhrála jsem banán a nesnáším pondělí. A úterý. Vlastně ani středu. Zítra máme ve škole nějaký požární cvičení a prevence. Budeme foukat do Anduly, už je mi to jasný. Moje zážitky s první pomocí nejsou a asi ani nikdy nebudou nijak valné. Jediný co s přehledem umím je stabilizovaná poloha. Kdysi jsem na jedné dopravní soutěži měla ošetřit zlomenej prostředníček... Dlahy jsem dala obráceně, zapomněla jsem mluvit na zraněného (i když pochybuju, že ten co si zlomí prst potřebuje hrát AZkvíz) a navíc ten zdravotník- byl fakt kus chlapa. Fajn způsob jak se ztrapnit. Prostě noční můra. Tím jsem chtěla říct, že takovéto akce nemám v lásce a jsem zvědavá, jak to bude zítra probíhat. Jsem na to upřímně zvědavá. Ale stejně je obdivuju. Nedokázala bych tuhle práci dělat.

Viděla jsem nedávno film: Když si Chuck bral Larryho. Taky z hasičského prostředí. Smích. Je to blbost... ale pokud nechcete film, který ve vás probudí tisíce různých pocitů, na odpočinek je to fajn komedie :)

Larry: Vidíš to, kam se hrabe Travolta ! Chuck: Gayové sou dobrý tanečníci, to je snad zákon nebo co !

I upřímnost se cení

Měla jsem v úmyslu rezepsat se trochu o tom našem zevlovacím pátku. Nemyslím, že bychom to přehnali (smích). Nejvíc moc bylo, jak I. chytla smích a padla na silnici. A já padla už v deset večer. Jo ta vodka byla taková...desinfekční :D ... Příště bouchaná tequila nebo líp Armagedon.Smích.
Ale jak se ten večer včerejší povedl, ten dnešní (vlastně už ráno) se hezky pokazil(o). Sem mrcha.Smích. Jak říká I. jsem trochu ledová. Některé extramistický kecy jistejch lidí, mi fakt lezou krkem. Ne, spíš mrzí. Vydžim hodně, protože vim jak to myslíš, protože tě nějakej ten pátek znám a znám tvoje nálady, že když něco řekneš, za minutu už tě to mrzí. Znám tvojí náladovost i nestálost. Ale říct, že je tohle všechno přetvářka. trochu smích. Proč se některý 18ti letý chovaj jak 4letý, kterejm vzali stavebnici ?


Tak co, jak já s oblibou říkám (převzato od X.): Zavolejte mi, až změní názor nebo až bude mrtvý.

Vzpomínková

Díky Osobě jsem si vzpomněla na tohle




Tu písničku jsem milovala, snad jí ještě mám někde na kazetě. Pamatuju si, že ta kazeta měla červený obal, myslím...

Mrká na mně třešněmi
kouká na mně višněmi
i když ji mám tolik ráda
rozdělím se - se všemi

Plodný víkend aneb za tohle nás určitě zavřou

"už sem městem projížděl 150, ale za tohle nás určitě zavřou"
... Jdoucí a řvoucí v 11 hodin večer + dokonalý herecký výkon: "Méďové, skáčou jako míčky gumové"; "Oh, say can you see, by the dawn's early light, what so proudly we hailed (...) "

V pohodě den, jo... možná mě trochu děsí, že to bylo až tak moc v pohodě.
Občas mě udivuje, že dělám věci tak, jak mě napadne, bez dalšího promyšlení a pak to takhle dopadá.Smích.

A:(na kluka ve vojenskym): "Za a) airsoftař za b) paintballista a za c) ... hmmm ... za c) utekl z Iráku!"

R:"Vždycky když jdeme tudy vzpomenu si na to želé ...
B:"Želé-metal"

R: Dneska musim do pujčovny sexuálních pomůcek a pornografického materiálu ...
I:(Zděšeně): "Kam to jdeš, bože !"
R: "Do videopujčovny ... "

M: "Jo a ještě mi řekl něco, co já už stejně dávno věděla ..."
R:"On je gay ??!?"

Hele věděli jste, že jsou i EMO smajlíci do ICQ ! :D To je tak...tak ... EMOtivní ! :D (kristepane ! )

Emo smajlíci

Vim, že nic z toho nedává smysl, já jen ... nechtěla bych na tenhle den zapomenout ... pozor ani neni 22. ! :D

A venku sněží a sneží a sněží ...

Mám chuť napsat zase jeden rádoby zdrcující článek, ale nějak nemám slov. Kolem se poslední dobou dějou moc divný věci. 22tý, krizový den každého měsíce opět nezklamal ale co, aspoň byla sranda.
Byla jsem včera s A. na kulečníku. V pátek jsme taky byly na kulečníku a ve čtvrtek překvapivě ne. Já s A. ted trávim většinu času, což si musim jedině pochválit, protože je to opravdu sranda. Taky jsme byly v sobotu v Praze na výstavě 1DEN v ČR.
Přišlo jaro, akorát někde zapomnělo kufry s hezčim počasím. Vždyť už je půl roku zima. Nesnášim zimu.
Asi seberu veškerou svojí odvahu a pujdu si zabruslit na Ostrov. Doufám, že někde neumrznu :D
A zejtra zase do školy. A ted 27 dní v kuse, bez nějakýho volna navíc, krom víkendů. Krutá realita. Ale už se nám to krátí. P. vyslovila naději, že prázdniny budou fajn. V zápětí však začla opakovat, že je to vlastně jen 8 týdnů. JEN 8 týdnů. 8x7, prostě jen 56 dní jako kompenzace za těch 10 měsíců jí příde nedostačující. Od ted tomu řiká Malé prázdniny.

A: "Já sem blázen..."
R:"Jo na stupnici od 1 do 10, 15 pro tebe jako největšího blázna ... "

P:"A co je to jako ta parta Didlinek...?"
R:"parta dilinek, co jinýho ... "

A: "Víš co, to je tak důmyslný. Protože on je takovej ...jak to jen říct...niterní ....
R: "Prosím?"
A: "Prostě taková kunda... "

A: "A to tam jako budete šuk ... šupat?"

H: "Jak dělá Zebra ?"
R:"No přece Zíb Zíb..."
H:"A jak dělá Jirka?"
R:"Já se vám na ty pomeranče můžu vysrat!"

Jeden svět

aneb umlčte tu písničku:

www.jedensvet.cz

"...přesně tohle fakt nesnášim...prostě lidi popíraj věci který sou naprosto jasný a věřej ideálům který vedou jenom ke konfliktům" [M.]

Doporučuji dokumentární film NAZI POP STAR, pro ty, co mají možnost ho vidět ...

My first, my last, my everything

Znáte někdo Barryho Whitea ? (sakra nemám ponětí, jakse to skloňuje :D ) dneska sem byla s A. večer na kafi a hráli Piškotovu píseň...jo a znáte Piškota ? Já myslim, že kdo dřív pátek večer sedával u čt1 určitě zná ...

Vážně je to fajn, fakt

A hned po ránu jsem se pořádně zasmála. Zdál se mi totiž docela zvláštní sen a když jsem si ho tak zpětně promítala, musela sem se smát. Navíc jsem přežila školu bez větší újmy na zdraví i přes zkoušení z ekonomie. Troufám si říct, že tohle je jeden z nejsvětlejších dní poslední doby. Odpoledne s Š. na kafi, shodly jsme se, že některé lidi nemůžeme opravdu vystát. Třeba L. ta mě dneska tam vytáčela, ta její neschopnost cokoli zařídit sama a věčný stěžování, že si přijde nesamostatná. Ale že by pro to něco udělala ?

"Tak my už půjdeme, ahoj"
"Nechoď nikam, prosím"
"Ale jo jdu, už musím, měj se"
"Proč tu nechceš bejt se mnou"
"Protože tě nesnášim"

I. o mě řiká, že sem někdy moc upřímná, ale co si budeme nalhávat, zase tak moc ne, jen někdy sem líná vymejšlet a řikat, co neni pravda, nepomůžu ani sobě ani jinýmu. Ale hlavně sem líná vymejšet si. Smích.

"Cože, proč brečí, co jste jim udělaly ? "
"Ale to nic, to kvůli nám ... "
"Vždyť sou to chlapy, to brečí jako kvůli vám..."
"Hm jo, prej že sme mrdatelný a ted jdeme domů s váma.. "

*Smích*

Nenapadá mne nadpis...tak tedy bez něj

Škola mě poslední dobou vážně nebaví, ale koho v mém věku baví. Je něco před půlnocí a já už řeším úterý, který jestli zvládnu, budu na sebe ještě pár týdnů náležitě hrdá. Čekájí mne 4 písemky ve 4 hodinách a zkoušení ve dvouhodinovce francouzštiny. Ale k problémům se máme stavit čelem tudíž zejtra ve volný chvíli vypracuju nějakej plán, jak to všechno zvládnout a taky si trochu odpočinout. I. tvrí, že o tohle jim přesně jde. Vysát z nás všechnu energii a donutit nás, abychom i jediný dva volný dny proměnili v dny pracovní a aby nám znechutili následující týdny co možná nejvíce. Je to prý úděl učitelů, hned po tom, že nás mají něco naučit. Ovšem já se rozhodla neponechat nic náhodě. Tedy, ne že bych se do učení neřízeně vrhla, ale nebudu na to (snad) už tolik kašlat. Celá geniálnost tkví v tom, že o hodiny už nebudu spát, vymejšlet básničky, kreslit si, vidět se na cestě domů, představovat si prosluněnou pláž a Mojito, ale budu dávat trochu pozor, tudíž už potom nebude tak těžký se něco naučit, a budu mít víc času. Chtělo by to ještě nějakou větší geniálnost, ale ta přijde až časem. Doufám, že pokud ted nějak účelně zužitkuju čas, později se to vyplatí.
A taky jsem zrovna dokoukala film: "Štěstí na dosah" . Film rozporuplný a možná je to tim pátkem, že jsme už od 56 minuty filmu nedočkavě čekala na ten happy-end...Zklamalo by mě, kdyby to končilo špatně, zkazilo by mi to náladu.
Na zítřek neplánuji nic světoborného, protože se zase ozvalo moje hypochondricky pohnuté zdraví a vzhledem k zánětu v kotníku a rýmě "jak opratě" si z kopýtka moc nevyhodím. Chtěla jsem jít běhat, ale na to si ještě chvíli počkám. Možná se zmůžu alespon na focení ...

Trochu krutě

T: Tak co, jak se těšíš na francouzštinu ?
R: Dej mi pokoj ...
T: [ž sví mesijé Toma]
R: Toma ? To zjní jak ten kečup...taky tak odpornej ....

Po škole ...

I: Ale hovno!
R: Už dej sakra pokoj !
I: Ale hovno !
R: Řekneš to ještě jednou a jednu ti cáknu !
I: To teda, tě zbiju, počkej ... !
R: Na co ? Až se to naučíš ?