Zrdcadlo, zrdcadlo řekni mi....

Občas vedu sama se sebou zdlouhavý úvahy o různejch, třeba i nepodstatnejch věcech. Někdy si připadám ve všem tak podivně "jiná" ... A pak se dostaví slečna nostalgie, který jsem se v podstatě ani neprosila o příchod, ale než s tim stačím něco dělat, koupu se ve špatný náladě. Nerada dávám všem najevo, že mám blbou náladu, nemám ráda ty zbytečný otázky typu "co se ti stalo?". Však ono všechno přejde. Já vím. Myslím, že jsem na dobrý cestě k tomu, abych se z tohodle podivně šedýho období brzo vyhrabala... třeba pátek, den co se po dlouhý době vůbec nezkazil, alespoň mám takovej pocit ... bude to dobrý, já vim, bude do bezva :)